à·à·à·à·à¶§à·à·à¶»à·à¶½à¶±à·à¶à¶º
à·à·à·à·à¶§à·à·à¶»à·à¶½à¶±à·à¶à¶º නà·à· à·à·à¶ºà·à¶±à· à·à·à·à·à·à· රà·à¶¢à·âය à·à¶±à·à¶°à·à¶±à¶º, à¶à¶à·à·à¶à· à·à¶¸à·à·à·à¶«à·à¶©à·à·à· පà·âරà·à¶±à·à¶ 26 à¶à·à¶±à· යà·à¶à·à¶à¶º. à¶à¶à·à·à¶à· චධà·à¶à·à¶»à·à¶ºà· චà·à·à¶± à·à¶±à·à¶±à· බරà·à¶±à·à¶º. à¶à¶º බටà·à·à¶» යà·à¶»à·à¶´à¶ºà· පà·à·à·à¶§à· චà¶à¶», මà·à¶ºà·à¶¸à· à·à¶±à·à¶±à· à¶à¶à·à¶»à·à¶±à· ජරà·à¶¸à¶±à·à¶º, බටà·à·à¶»à·à¶±à· පà·âරà¶à·à¶º, දà¶à·à¶«à·à¶±à· à¶à¶à·à¶½à·à¶º à·à· à¶à·à·à¶§à·âරà·à¶ºà·à·, ලà·à¶ à·à¶§à·à¶±à·à·à·à¶§à·à¶±à· නà·à¶à·à¶±à·à·à¶»à¶§à¶º. à¶à·à· පà·âරදà·à·à·à¶± මධà·âයම à·à·à¶±à·à·, à¶à¶½à·à·à·à·à· à·à· ජà·à¶»à· භà·à¶à·à¶½à·à¶à·à¶¸à¶à· à·à·à·à·à¶§à·à·à¶»à·à¶½à¶±à·à¶à¶º à¶à·à¶½ බà·à¶¯à·Â à¶à¶. à¶à·à· à·à¶»à·à¶ පà·âරමà·à¶«à¶º à·à¶»à·à¶ à¶à·. මà·. 41,225 (à·à¶»à·à¶ à·à·à¶à¶´à·à¶¸à· 15,940) à¶à· à·à·. à¶à·à· ජනà¶à·à¶±à¶º à·à¶± මà·à¶½à·à¶ºà¶± 7.8[à¶à·à·à·à¶»à· à¶à¶» නà·à¶¸à·à¶] à·à·à¶±à·à· à¶à·à·âරà·à¶à· à·à·à·à·à¶± චà¶à¶» à·à·à·à·à¶½à¶à¶¸ නà¶à¶» මà·à¶¸ à·à·à¶±à·à· à¶à·à·âරà·à¶ à·à·. à¶à·à· චà¶à¶» à¶à·à¶½à·à¶º නà¶à¶» à·à· à¶à¶»à·à¶®à·à¶ මධà·âයà·à·à¶®à·à¶± à·à¶± à·à·à¶»à·à¶à· à·à· ජà·à¶±à·à·à· චඩà¶à¶à·à¶º. à·à·à·à·à¶§à·à·à¶»à·à¶½à¶±à·à¶à¶º ලà·à¶à¶ºà· ධනà·à¶à·à¶¸ රටà¶à· à·à¶± චà¶à¶» à¶à¶º à¶à¶ පà·à¶¯à·à¶à¶½ ද෠දà·à·à·à¶º නà·à·à·à¶´à·à¶¯à¶±à¶º à·à¶± ද෠ජà·à¶à·à¶ නà·à·à·à¶´à·à¶¯à·à¶à¶º (GDP) à¶.ඩà·. 67,384 à¶à·[à¶à·à·à·à¶»à· à¶à¶» නà·à¶¸à·à¶]. à·à·à¶»à·à¶à· à·à· ජà·à¶±à·à·à· ජà·à·à¶± මටà·à¶§à¶¸ චනà·à· ලà·à¶à¶ºà· 2 à·à¶± à·à· 3 à·à¶± à¶à·à· ම චà¶à¶º à·à·à¶»à·à¶à· à¶à¶»à¶ºà·. à·à·à·à·à·à· රà·à¶¢à·âය à·à¶±à·à¶°à·à¶±à¶ºà¶§ මධà·âයà·à·à¶® රà·à¶¢à·âයයà¶à· ලà·à· දà·à¶à· à¶à¶à·à·à·à·à¶ºà¶à· à¶à¶. 1815 à·à·à¶§ à¶à¶º චනà·à¶à¶»à·à¶¢à·à¶à·à¶ à·à·à¶ºà·à¶±à· යà·à¶¯à¶¸à¶º à¶à¶à·à·à¶ºà¶à¶§ නà·à¶à·à·à· à¶à¶à· චà¶à¶» à¶à¶à·à·à¶à· ජà·à¶à·à¶±à·à¶à· à·à¶à¶à¶¸à¶ºà· à·à·à¶¸à·à¶¢à·à¶à¶à·à·à¶º ලà·à¶¶à· චà·à·à·à¶± රටà·à¶½à·à·à¶½à·à¶±à· à¶à¶à¶à·. à·à·à·à·à¶§à·à·à¶»à·à¶½à¶±à·à¶à¶º à·à·à¶¯à·à·à·à¶º à·à¶à·à·à¶°à·à¶± බà·à·à·à¶¸à¶ºà¶à· à¶à·à¶¶à·à¶± චà¶à¶» ලà·à¶ à¶à¶»à·à¶®à·à¶ à·à¶à·à¶¯à¶º, චනà·à¶à¶»à·à¶¢à·à¶à·à¶ à¶à¶½à·à¶¸à·à¶´à·à¶à· à¶à¶¸à·à¶§à·à·, රà¶à· à¶à·à¶»à·à· à·à¶à·à·à¶°à·à¶±à¶º, ලà·à¶ à·à·à· ඳ à·à¶à¶à¶¸à¶º à·à· à¶à¶à·à·à¶à· ජà·à¶à·à¶±à·à¶à· 2 à·à¶± à·à·à·à·à¶½à¶à¶¸ à¶à·à¶»à·à¶ºà·à¶½à¶º à·à·. යà·à¶»à·à¶´à·à¶±à· මටà·à¶§à¶¸à·à¶±à· à¶à¶º යà·à¶»à·à¶´à·à¶ºà·à¶±à· නà·à¶¯à·à·à· à·à·à· ඳ à·à¶à¶à¶¸à¶º නà·à¶»à·à¶¸à·à¶à· à·à¶± චà¶à¶» à·à·à¶±à·à¶à¶±à· à·à¶¸à·à¶¸à·à¶à·à¶ºà· à¶à·à¶§à·à·à¶à¶»à·à·à·à¶à·. à¶à·à· ජරà·à¶¸à¶±à·, පà·âරà¶à· à·à· à¶à¶à·à¶½à· යන පà·âරධà·à¶± භà·à·à· à·à· à·à¶à·à·à¶à·à¶à·à¶à¶¸à¶º පà·âරදà·à· 3 à¶à·à¶±à· à·à¶¸à¶±à·à·à·à¶ à·à·. à¶à¶¶à·à·à·à¶±à· à¶à¶º à·à·à·à¶¯à·à·à·à¶º à·à· භà·à·à·à¶¸à¶º චà·à·à·âයà¶à·à·à¶ºà¶à·à¶±à· යà·à¶à· රà·à¶¢à·âයයà¶à· නà·à·à¶±à·à¶±à·à¶º. à·à·à·à·à·à· රà·à¶¢à·âය à·à¶±à·à¶°à·à¶±à¶º à¶à¶»à¶¸à·à¶·à¶º චà·à¶»à·à¶à·âරà·à¶±à·à¶à·à¶½à· 1291 à·à¶»à·à·à¶ºà· චà¶à·à·à·à¶à· 01 ද෠දà¶à·à·à· දà·à· යයà·.
à·à·à·à·à·à· රà·à¶¢à·âය à·à¶±à·à¶°à·à¶±à¶º
| |
---|---|
à¶à¶¯à·à¶ºà·à¶ පà·à¶¨à¶º: (traditional) "Unus pro omnibus, omnes pro uno" (ලà¶à·à¶±à·) "One for all, all for one" ("à¶à¶ à·à·à¶¸à¶§à¶à· à·à·à¶¸ à¶à¶à·à¶§à¶à·") | |
Location of  Switzerland  (green) in Europe  (green & dark grey) | |
චà¶à¶±à·à·à¶» | None (de jure) බරà·à¶±à· (de facto)[note 1][1] |
à·à·à·à·à¶½à¶à¶¸ නà¶à¶»à¶º | à·à·à¶»à·à¶ à· |
නà·à¶½Â භà·à·à·(à·) | German; French; Italian; Romansh |
ජà·à¶à· නà·à¶¸(ය) | Swiss |
රජය | Federal multi-party directorial republic with thorough elements of direct democracy |
â¢Â Federal Council | |
â¢Â Federal Chancellor | Corina Casanova |
à·à·âයà·à·à·à¶®à·à¶¯à·à¶ºà¶à¶º | Federal Assembly |
Council of States | |
National Council | |
History | |
â¢Â Foundation date | c. 1300[note 2] celebrated on 1 August 1291 |
22 September 1499 | |
â¢Â Peace of Westphalia | 24 October 1648 |
â¢Â Restoration | 7 August 1815 |
â¢Â Federal state | 12 September 1848[2] |
à·à¶»à·à¶ පà·âරමà·à¶«à¶º | |
â¢Â à·à¶¸à·à¶´à·à¶»à·à¶« | 41,285 km2 (15,940 sq mi) (135th) |
â¢Â ජලය (%) | 4.2 |
ජනà¶à·à¶«à¶º | |
â¢Â September 2019 à¶à·à·à¶à¶¸à·à¶±à·à¶à·à· | 8,570,146[3] (96th) |
â¢Â 2013 ජන à·à¶à¶à¶«à¶±à¶º | 8,002,345[4] |
â¢Â à¶à¶«à¶à·à·à¶º | 198/km2 (512.8/sq mi) (65th) |
දදà·à¶±à·Â (à¶à·âරà·à·à·) | 2015 à¶à·à·à¶à¶¸à·à¶±à·à¶à·à· |
â¢Â à·à¶¸à·à¶´à·à¶»à·à¶« | $480.938 billion[5] (39th) |
â¢Â à¶à¶ පà·à¶¯à·à¶à¶½ | $58,731[5] (9th) |
දදà·à¶±à·Â (නà·à¶¸à·à¶) | 2015 à¶à·à·à¶à¶¸à·à¶±à·à¶à·à· |
â¢Â à·à¶¸à·à¶´à·à¶»à·à¶« | $688.434 billion[5] (19th) |
â¢Â à¶à¶ පà·à¶¯à·à¶à¶½ | $84,070[5] (2nd) |
à¶à·à¶±à·Â (2013) | 33.7[6] මධà·âයම |
මà·à·à¶¯Â (2013) |  0.917[7] à¶à¶à· à¶à·à·  · 3rd |
à·à·âයà·à·à·à¶» මà·à¶¯à¶½ | Swiss franc (CHF) |
à·à·à¶½à· à¶à¶½à·à¶´à¶º | UTC+1 (CET) |
â¢Â à¶à·à¶¸à·à·à·à¶±Â (DST) | UTC+2 (CEST) |
දà·à¶± à¶à¶à·à¶à· | dd.mm.yyyy (AD) |
රà·à¶º ධà·à·à¶± මචà¶à·à¶»à·à· | right |
à¶à¶¸à¶à·à¶¸à· à¶à·à¶à¶º | +41 |
Patron saint | St Nicholas of Flüe |
ISO 3166 code | CH |
චනà·à¶à¶»à·à¶¢à·à¶½ TLD | .ch |
à·à·à¶¶à· à¶
ඩà·à·à¶º http://www.admin.ch |
මà·à¶½à·à·à·âර à·à¶à·à·à¶à¶»à¶«à¶º
- â Holenstein, André (2012). "Die Hauptstadt existiert nicht" (PDF). http://www.kommunikation.unibe.ch (scientific article). UniPress (German බà·à·à¶±à·). Berne: University of Berne (UniPress 152: Die Hauptstatdtregion): 16â19. à·à¶¸à·à¶´à·âරà·à·à·à¶º 27 March 2014.
Als 1848 ein politisch-administratives Zentrum für den neuen Bundesstaat zu bestimmen war, verzichteten die Verfassungsväter darauf, eine Hauptstadt der Schweiz zu bezeichnen und formulierten stattdessen in Artikel 108: «Alles, was sich auf den Sitz der Bundesbehörden bezieht, ist Gegenstand der Bundesgesetzgebung.» Die Bundesstadt ist also nicht mehr und nicht weniger als der Sitz der Bundesbehörden.
{{cite journal}}
: External link in
(help)CS1 maint: unrecognized language (link)|website=
- â A solemn declaration of the Tagsatzung declared the Federal Constitution adopted on 12 September 1848. A resolution of the Tagsatzung of 14 September 1848 specified that the powers of the institutions provided for by the 1815 Federal Treaty would expire at the time of the constitution of the Federal Council, which took place on 16 November 1848.
- â "Recent monthly and quarterly figures: provisional data". Population and Households Statistics (STATPOP) (official website). Neuchâtel, Switzerland: Swiss Federal Statistical Office, Swiss Confederation. à·à¶¸à·à¶´à·âරà·à·à·à¶º 24 March 2015.
- â "Population â Key figures: Main indicators" (official website). Neuchâtel, Switzerland: Swiss Federal Statistical Office, Swiss Confederation. à·à¶¸à·à¶´à·âරà·à·à·à¶º 24 March 2015.
- â 5.0 5.1 5.2 5.3 "Switzerland". International Monetary Fund. à·à¶¸à·à¶´à·âරà·à·à·à¶º 2 November 2014.
- â "Gini coefficient of equivalised disposable income (source: SILC)". Eurostat Data Explorer. à·à¶¸à·à¶´à·âරà·à·à·à¶º 13 August 2013.
- â "2014 Human Development Report" (PDF). 14 March 2013. pp. 21â25. à·à¶¸à·à¶´à·âරà·à·à·à¶º 27 July 2014.
à·à¶§à·à¶±à· à·à¶à·à·à¶à¶»à¶«à¶º
- â De jure "federal city"; de facto capital. Due to historical federalist sensibilities, Swiss law does not designate a formal capital; and some federal institutions such as courts are located in other cities.
- â The traditional date of the Rütlischwur was 1307 (reported by Aegidius Tschudi in the 16th century). The date of the Federal Charter of 1291 was selected in 1891 for the official celebration of the "Confederacy's 600th anniversary".