N�rodn� archiv
O n�s Pro ve�ejnost Fondy a pom�cky Knihovna Publikace V�stavy a akce V�zkum Archiv zpr�v P�edarchivn� p��e

800 let Zlat� buly sicilsk�

Vyobrazen dokumentu1212 � 2012
Ran� st�edov�k� �esk� st�t vznikal a rozv�jel se ve slo�it�ch mocensko-politick�ch podm�nk�ch st�edu Evropy 10. a� 12. stolet�, p�edev��m pod st�l�m tlakem ��e v�chodofransk� a pozd�ji ��msko-n�meck�. Vznikl jako st�t dom�c� dynastie P�emyslovc� a slovansk�, �esk� n�rodnosti. �esk�mu st�tu p�edch�zela Velkomoravsk� ��e, je� dos�hla nejv�t��ho mocensk�ho vzep�t� za kn�ete Svatopluka (870/871 � 894) a zanikla mezi lety 906 � 907. K�est kn�ete Bo�ivoje (zem�el p�ed 890) � prvn�ho historick�ho P�emyslovce � na Svatoplukov� dvo�e, otev�el cestu k christianizaci �ech a vzniku p�emyslovsk�ho st�tu. Bo�ivojovi potomci, politicky orientovan� na v�chodofranskou ��i, vl�dli a� do roku 935 k�es�ansk�mu �st�te�ku� ve st�edu �esk� kotliny, s centrem na hradi�ti Praha (�lo o Pra�sk� hrad). Zrod �esk�ho ran� st�edov�k�ho st�tu je podle dne�n�ch poznatk� d�lem Boleslava I. (935 � 972), spojovan�ho s vra�dou vl�dnouc�ho star��ho bratra, svat�ho V�clava. Boleslav ovl�dl �pohansk�� zbytek �ech, dobyl Moravu, expandoval do Slezska a d�l na v�chod. Tak� vyjedn�val o z��zen� pra�sk�ho biskupstv�, co� se v�ak zda�ilo a� po jeho smrti, roku 973. Kn�ata 10. stolet� si vykupovala m�r od ��e placen�m tributu. Z�sadn� zm�na nastala roku 1004, po vytla�en� Pol�k� Boleslava Chrabr�ho z �ech kr�lem Jind�ichem II., kdy kn�e Jarom�r (a ji� roku 1002 nezn�m� Vladivoj) p�ijal od kr�le svou zemi v l�no. �esk� st�t, vnit�n� zcela suver�nn�, se tak stal specifickou sou��st� �iroce pojat� ��msko-n�meck� ��e. Ud�len� l�na nov�mu vl�dnouc�mu kn�eti ��msk�m kr�lem �i c�sa�em v�dy p�edch�zela svobodn� dom�c� volba, kdy kn�e, za souhlasu �v�ech �ech��, tedy �esk�ch velmo�� a p�ed�k�, byl dosazen na kamenn� stolec na Pra�sk�m hrad�. Podle ustanoven� kn�ete B�etislava I. (1035 � 1055) m�l vl�dnout v�dy nejstar�� �len dynastie. Mlad��m P�emyslovc�m sv��oval kn�e sob� pod��zen� ��d�ly� na Morav�, je� byla trvale spojena s �echami od let 1019 � 1020. Rovn� pra�sk�ho biskupa vyb�ral �esk� kn�e se souhlasem ��ech�� a ��sk� panovn�k mu ud�lil pouze investituru. Kl��ov� v�znam pro dom�c� a zahrani�n� politicko-c�rkevn�-n�rodn� identifikace elity p�emyslovsk�ho st�tu pak m�la postava sv. V�clava, uct�van�ho od konce 10. stolet�. Tento sv�tec byl od 12. stolet� ch�p�n jako v��n� kn�e a vl�dce �ech, kter� sv��uje moc do rukou konkr�tn�ho p�emyslovsk�ho kn�ete, politicky respektuj�c�ho �esk� velmo�e (��ele� sv.V�clava�). Lenn� povinnosti v��i ��msko-n�meck� ��i, spo��vaj�c� p�edev��m v ��asti na ��sk�ch shrom�d�n�ch a v�le�n�ch v�prav�ch, se vztahovaly pouze na vl�dnouc�ho kn�ete, kter� byl v�ak ve sv� zemi suver�nn�m p�nem. M�ra t�to z�vislosti byla �m�rn� moment�ln� politick�, ekonomick� i vojensk� s�le obou stran a st�tnick�m schopnostem jejich panovn�k�.

P�emyslovci trvale usilovali o z�sk�n� kr�lovsk� koruny. V d�sledku prvn� krize �esk�ho st�tu kolem roku 1000, nevyu�ili � na rozd�l od vl�dc� Polska a Uher � mo�nost dos�hnout sbl�en�m s c�sa�em Otou III. d�di�n� kr�lovsk� hodnosti. Kr�lovskou korunu z�skal jako prvn� z �esk�ch kn�at pro svou osobu Vratislav (1061 � 1092). C�sa� Jind�ich IV. ocenil Vratislavovu z�sadn� pomoc v z�pase s pape�i a s ostatn�mi odp�rci roku 1085 ud�len�m hodnosti �esk�ho a polsk�ho kr�le. Druh�m �esk�m kn�etem s kr�lovsk�m titulem byl a� Vladislav (1140 � 1172), spojenec Fridricha I., zvan�ho Barbarossa, kter� mu ud�lil kr�lovskou hodnost roku 1158. Na po��tku 70. let cht�l Vladislav prosadit za sv�ho n�stupce syna Bed�icha (Fridricha), a to bez ohledu na pr�vo ostatn�ch P�emyslovc� a bez volby a schv�len� �esk�mi velmo�i. Podcenil slo�itou vnit�n� situaci v �esk�m st�t� a spol�hal se pouze na c�sa�e. Kdy� v�ak roku 1172 abdikoval v Bed�ich�v prosp�ch, c�sa� Fridrich I. ud�lil l�no P�emyslovci z konkuren�n� linie. T�m zapo�ala v�n� vnit�n� krize �esk�ho st�tu, trvaj�c� �tvrt stolet�, je� umo�nila c�sa�i Fridrichovi, a pot� jeho synovi Jind�ichovi VI., hrub� zasahovat do vnit�n�ch �esk�ch z�le�itost�. Oba c�sa�ov� sami ur�ovali, kdo se stane vl�dnouc�m kn�etem a o�ek�vali, �e jimi ustanoven� kn�e bude poslu�n� plnit jejich v�li. �esk� st�t za��val �etn� mocensk� zvraty, n�kdy prov�zen� ni�iv�mi v�le�n�mi st�etnut�mi P�emyslovc� a jejich spojenc�. V letech 1192 a� 1193 z�skal vl�du P�emysl, dnes zn�m� jako P�emysl Otakar I., �tvrt� ze syn� kr�le Vladislava. Byl v�ak svr�en a uprchl do ciziny. Na ja�e roku 1197 vpadl P�emysl s vojskem ne�sp�n� do �ech. Podruh� vtrhl do zem� na podzim t�ho� roku, tentokr�t proti Vladislavu Jind�ichovi, sv�mu mlad��mu bratrovi, kter�ho �e�t� velmo�i zvolili kn�etem. Ob� vojska se setkala 6. prosince 1197. K bitv� nedo�lo, nebo� Vladislav z vlastn� v�le p�edal vl�du star��mu bratrovi.

P�emysl (1197 � 1230), pro zahrani�� u��vaj�c� jm�no Otakar, vstoupil do evropsk� politiky s c�lem vyt�it pro sebe a sv�j st�t maximum z trval�ho �padku centr�ln� panovnick� moci v ��msko -n�meck� ��i, kter� zapo�al smrt� Jind�icha VI. Nejd��ve byl spojencem kr�l Filipa �v�bsk�ho z dynastie �tauf� proti Otovi IV. z rodu Welf�. V z��� 1198 nechal Filip v Mohu�i P�emysla korunovat na kr�le a vydal mu nezachovan� privilegium, jeho� obsah se pozd�ji prom�tl do textu tzv. Zlat� buly sicilsk�. Roku 1203 P�emysl podpo�il kr�le Otu, kter� mu v t�bo�e p�ed Merseburkem potvrdil jeho svobody a P�emysl byl 24. srpna znovu korunov�n. T�m z�skal podporu pape�e Inocence III. Po Otov�ch vojensk�ch ne�sp��ch P�emysl p�e�el k Filipovi, av�ak kdy� byl Filip roku 1208 zavra�d�n, znovu se p�iklonil k Otovi. Tehdy Inocenc III. uznal P�emyslovu d�di�nou kr�lovskou hodnost. Nakonec se P�emysl postavil proti Otovi, na stranu mladi�k�ho Fridricha II., �taufa, syna Jind�icha VI., zvolen�ho roku 1212 ��msk�m kr�lem. Fridrich pro n�ho vydal 26. z��� 1212 v Basileji privilegium, od 20. stolet� zvan� Zlat� bula sicilsk� podle zlat� pe�eti � buly � u��van� Fridrichem jako sicilsk�m kr�lem. P�emyslovi byla potvrzena kr�lovsk� hodnost, s t�m, �e on i jeho n�stupci maj� dr�et �esk� kr�lovstv� d�di�n�. Fridrich stanovil, �e ��m�t� panovn�ci potvrd� kr�lovstv� (ud�l� v l�no) jen tomu, kdo bude v �ech�ch zvolen kr�lem, a �e �e�t� kr�lov� maj� dr�et kr�lovstv� ve v�ech jeho hranic�ch (tj. v�echna �zem�, je� ke kr�lovstv� n�le�� �i n�le�ela) a ud�lovat investituru sv�m biskup�m. Dal�� ustanoven� se pak t�kala ��asti �esk�ch kr�l� na ��sk�ch sn�mech a na c�sa�sk� korunova�n� cest� do ��ma.

Tak zvan� Zlat� bula sicilsk� symbolicky uzav�rala ran� st�edov�kou etapu v�voje �esk�ho st�tu a pr�vn� anulovala d�sledky jeho krize z konce 12. stolet�. �esk� st�t se za P�emysla Otakara I. zm�nil v obecn� uznan� d�di�n� kr�lovstv�, v n�m� tr�n v�dy z�sk�val kr�l�v prvorozen� syn. �esk� kr�lovstv�, sou��st Svat� ��e ��msk�, zaujalo kl��ovou pozici ve st�edn� Evrop� a ve 13. stolet� vstoupilo do z�pasu o mocenskou p�evahu v tomto regionu. V pr�b�hu uveden�ho stolet�, za p�emyslovsk�ch kr�l�, pro�el �esk� st�t p�evratn�mi ekonomick�mi a spole�ensk�mi zm�nami, v jejich� d�sledku se stal vrcholn� st�edov�k�m st�tem z�padoevropsk�ho typu.

Zlat� bula sicilsk� je od sv�ho vzniku sou��st� archivu �esk�ch kr�l� a star�ho �esk�ho st�tu, zvan�ho �Archiv �esk� koruny�, kter� je n�rodn� kulturn� pam�tkou �esk� republiky, a je ulo�en v N�rodn�m archivu v Praze. U p��le�itosti 800. v�ro�� vyd�n� Zlat� buly sicilsk� otev�r� N�rodn� archiv sv�j trezor a zcela v�jime�n� vystav� tuto listinu �irok� ve�ejnosti v origin�le ve sv� hlavn� budov� v Praze 4 � Chodovci ve dnech 27. a� 30. z��� 2012. Spole�n� se Zlatou bulou sicilskou ve�ejnost shl�dne i origin�ly dal��ch dvou listin, vydan�ch Fridrichem II. rovn� 26. z��� 1212 pod stejnou zlatou pe�et�, a tak� listinu Karla IV., vydanou v Praze 7. dubna 1348 a zpe�et�nou op�t zlatou pe�et�, v n� potvrdil a roz���il n�kter� ustanoven� Zlat� buly sicilsk�.

PhDr. Denko �umlivski, N�rodn� archiv

html iconDoprovodn� akce u p��le�itosti 800. v�ro�� vyd�n� Zlat� buly sicilsk� �� (117 kB)

html iconLatinsk� text a �esk� p�eklad dokumentu. �� (131 kB)

html iconTiskov� zpr�va ve form�tu PDF �� (110 kB)

html iconPlak�t k v�stav��� (1,3 MB)

html iconDoprovodn� text k v�stav��� (0,75 MB)



Zlat� bula v monasteriu: ZdeZdeZde a � Zde