V�choz�m bodem tohoto n�mìtu vid�m rok 1948, kdy komunistick� režim tot�lnì pøevzal moc v�naš� zemi, jak v�politick�, tak v�hospod�øsk� oblasti. Nicm�nì pro pochopen� souvislost� se mus�m vr�tit na zaè�tek. Mysl�m si, že pro vstup do t�to problematiky, je potøeba struènì popsat v�konnost èeskoslovensk� ekonomiky pøed druhou svìtovou v�lkou a d�le pr�vì po rok 1948. Retrospektivn� anal�zy OSN v�roce 1948 popsaly èeskoslovenskou ekonomickou v�konnost v�letech 1937-38 takto: podle n�rodn�ho dùchodu na jednoho obyvatele (170 USD)zauj�mala 14. m�sto v�Evropì a 18.-20. m�sto na svìtì. Ve svìtov� prùmyslov� produkci zauj�mala 10. m�sto s�pod�lem cca 1,4%ⁱ. Dalš� pø�buzn� fakta rozeb�r�m v�pø�loze. Kr�tce se budu zab�vat èeskoslovensk�m hospod�østv�m v�dobì druh� svìtov� v�lky a v�letech 1945-48, abych dos�hl v�choz�ho bodu tohoto t�matu. Bezprostøednì pøed druhou svìtovou v�lkou se samozøejmì Èeskoslovensko rozpadlo, ale jak èesk� zemì, tak Slovensko patøily do hospod�øsk�ho prostoru „Tøet� velkonìmeck� ø�še“. Celkov� prùmyslov� v�roba se v�Protektor�tu vyv�jela nerovnomìrnì z�dùvodu reorganizace ekonomiky na v�leènou. Nìkter� podniky musely zrušit sv� v�robn� programy. Z�tìchto pø�èin prob�hal v�prùmyslov� v�robì pøechodn� pokles v�letech 1939-41. D�le byl vyvol�n omezen�m lehk�ho prùmyslu z�dùvodu militarizace hospod�østv�. V dalš�ch letech logicky nastal vzestup, kter� vyvrcholil �rokem 1944. Produktivita pr�ce klesala n�rùstem zamìstnanosti do roku 1944 o 35%. Expanze tìžk�ho prùmyslu byla pø�mo spjata se zbrojn� v�robou. Èesk� zemì vyr�bìly snad všechno možn�, co se t�èe nacistick� v�zbroje. Zde uvedu jen zn�mnìjš� pø�klady. Vyr�bìly se napø�klad houfnice 105 a 155mm, lehk� tanky LT-36, panc�øov� samohybn� dìla 75mm. V�teènì se osvìdèily ter�nn� Tatry 111, kter� se staly p�teø� èeskoslovensk�ho pov�leèn�ho automobilov�ho prùmyslu. D�le napø�klad nìmeck� kulometyⁱⁱ.

V�pov�leèn�m „pøed�norov�m obdob�“ (1945-48) bylo zapotøeb� odstranit n�sledky v�lky a pøestavìt vlastnickou strukturu prùmyslu. Na z�kladì dekretu prezidenta republiky, bylo zn�rodnìno pøes 3�000 prùmyslov�ch podnikù, to je 16,4%. Pracovalo v�nich v�bøeznu 1947 61% zamìstnancù prùmyslu. V�robn� kapacita zn�rodnìn�ch podnikù pøedstavovala dvì tøetiny prùmyslov�ho potenci�lu. Zest�tnìn� z�vody zaèaly hned po roce 1945 proch�zet sluèov�n�m a pøeskupov�n�m. Tedy do konce roku 1947 z 3�348 zn�rodnìn�ch z�vodù 321 n�rodn�ch podnikù. Pov�leèn� obnova však postupovala rychle d�ky zahranièn� pomoci (UNRRA) a snadno dostupn�m z�padn�m trhùm. Dalš� z�potenci�ln�ch pø�èin pomìrnì rychl� obnovy tìžk�ho prùmyslu vid�m ve velmi mal� v�leèn� aktivitì na �zem� Èeskoslovenska kromì roku 1945. Prùmyslov� v�roba v�roce 1945 èinila jen asi polovinu �rovnì z�roku 1937 a v�roce 1946 to bylo již 71%. Vìtšina tìžk�ho prùmyslu se dostala na pøedv�leènou �roveò již na pøelomu 1945-46. Lehk� prùmysl se pøibližoval pøedv�leèn� �rovni pomaleji, byly zde v�leèn� ztr�ty, nedostatek surovin a pracovn�ch sil. Zaost�v�n� lehk�ho prùmyslu spatøuji tak� v�tom, že v�dobì „Protektor�tu“ byl likvidov�n a považov�n za druhoøad� odvìtv� vzhledem k�militarizaèn� orientaci hospod�østv�. Nejdùležitìjš� odvìtv� lehk�ho prùmyslu dos�hly v�roce 1946 50-60% pøedv�leèn� �rovnì a potravin�østv� 67%. V�letech 1947-48 probìhla dvouletka (dvoulet� budovatelsk� pl�n), objem prùmyslov� v�roby pøekroèil �roveò z�roku 1937 o 10%. Zat�mco lehk� prùmysl st�le zaost�val za touto �rovn�. Indexy obou odvìtv� koncem roku 1948 byly 125 a 53. Pøi porovn�n� let 1947 a 1948 vzrostly nejv�ce odvìtv� energetiky a chemie na �kor potravin�østv�. V�oblasti produktivity pr�ce se èeskoslovensk� prùmysl pøibl�žil pøedv�leèn� �rovni, ale skuteènost zùstala za pl�novan�mi tempy. Pøesnìji vykazovala 40-60% pøedv�leèn� �rovnì. A d�le probl�my zn�soben� pøechodem provozu ekonomiky z�v�leèn�ho na m�rov�. Nepø�zniv� situace byla tak� v�zemìdìlstv�. V�roce 1945 dosahovala asi 60% roku 1936ⁱⁱⁱ. Zemìdìlstv� utrpìlo zejm�na omezov�n�m osevn�ch ploch, sn�žen�m v�nosù, sn�žen�m stavu hospod�øsk�ch zv�øat a jejich užitkovosti. Což se projevilo z�sobov�n�m obyvatelstva z�kladn�mi surovinami^iv. Rùst v�roby bylo potøeba zabezpeèit vyšš�m n�rùstem zamìstnanosti, již tehdy rostly mzdy rychleji než produktivita pr�ce v�n�rodn�ch podnic�ch^v.

A pøišel �nor roku 1948. Toto datum navždy zùstane pro Èechy a Slov�ky okamžikem tot�ln�ho pøevzet� moci komunisty, což se jednoznaènì projevilo tak� v�ø�zen� hospod�østv�. Pochopitelnì nìkter� levicov� hospod�øsk� kroky prob�haly již od roku 1945, jak jsme uvedli v�še. „Po �noru“ zaèali komunist� prov�dìt typick� sovìtizaèn� kroky sovìtizaèn�ho, jak v�ekonomice, tak v�politice. V�t�to f�zi se komunistick� režim koncentroval na likvidaci soukrom�ho sektoru a samostatn�ch zemìdìlcù formou kolektivizace. T�kalo se to zejm�na soukrom�ch podnikù s�v�ce než 50 zamìstnanci a podnikù pùsob�c�ch v�oblasti velkoobchodu, stavebnictv�, zahranièn�m obchodì, polygrafie, cestovn�ho ruchu a pohostinstv�. Postihlo to tak� menš� podniky. Komunistick� režim si pochopitelnì tento zn�rodòovac� proces legislativnì prosadil v�dubnu 1948 zn�rodòovac�mi z�kony ve velmi rychl�m sledu. Majitel� tìchto podnikù byli samozøejmì pron�sledov�ni, odsuzov�n� jako nepø�tel� tohoto st�tu, vypl�vaj�c�ho z�tø�dn�ho boje. Na konci roku 1948 pracovalo již 95% zamìstnancù prùmyslu ve st�tn�m sektoru. N�sledovala masov� likvidace soukrom�ho øemesla, maloobchodù a živnost�. Poèet živnost� byl koncem roku 1948 asi 360�000 a poèet pracovn�kù v�nich na 860�000. Proti roku 1948 se v�roce 1953 sn�žil poèet živnost� na 20% a i tento poèet brzy zanikl^vi.

Èeskoslovensk� komunistick� st�t se stal monopoln�m p�nem nad ekonomikou^vii. Pøirozenì se z�nikem soukrom�ho sektoru zanikly všechny formy hospod�øsk� demokracie. Podle sovìtsk�ho vzoru byla vytvoøena poèetn� a mocn� hospod�øsk� byrokracie (St�tn� pl�novac� �øad, poslušnì sloužili tak� �øady, povìøen� nad dodržov�n�m pl�nu a dohledem nad pracovn� v�konnost�). Prvn�ho ledna 1949 byl zaveden dvoj� trh^viii . Vedle l�stkov�ho zpùsobu z�sobov�n� vznikl voln� trh se znaènì vyšš�mi cenami zbož�. Existence dvoj�ho trhu mìla pøispìt k�likvidaci èern�ho obchodu a zm�rnit rozpor mezi omezenou nab�dkou zbož� na trhu a st�le rostouc�mi pø�jmy obyvatelstva^ix.

V�zemìdìlstv� se prov�dìla kolektivizace. Rozhodnì si mysl�m, že c�lem kolektivizace urèitì nebylo hospod�øsky modernizovat venkov, n�brž zlikvidovat samov�robce a d�le samozøejmì naj�t nov� pracovn� s�ly pro preferovan� tìžk� prùmysl. Jednalo se o naprosto viditelnou kopii sovìtsk�ho syst�mu. Tak to bylo bohužel ve všech spoleèensk�ch oblastech tìchto èasù. V�roce 1949 se prosadil z�kon o jednotn�ch zemìdìlsk�ch družstvech. Nejprve se snažili komunist� pøesvìdèit roln�ky pochopitelnì. Tyto kampanì skonèily ne�spìšnì, proto pøišlo na øadu n�siln� združstevòov�n�. V�roce 1952 JZD obhospodaøovaly t�mìø 30% zemìdìlsk� pùdy a spolu s�ostatn�mi statky to bylo v�ce jak 43%. Zemìdìlsk� v�roba stagnovala a v�roce 1953 se dostala na 88% �rovnì z�roku 1937. Pøib�valo neobdìlan� pùdy, pùdn� fond se od roku 1937 zmenšil o v�ce jak 300�000 ha. V�druh� polovinì pades�t�ch let byla f�ze stagnace nahrazena druhou vlnou kolektivizace^x . Ke konci kolektivizace (kolem roku 1958) již pracovalo v�zemìdìlstv� pøes 80% obyvatelstva venkova. V�konnost zemìdìlstv� se pochopitelnì nezlepšila a po cel� pov�leèn� obdob� Èeskoslovensko dov�želo potraviny. Na IX. Sjezdu KSÈ 9. kvìtna 1948 byla schv�lena gener�ln� linie v�stavby socialismu. Budov�n� socialismu v�Èeskoslovensku v�ekonomick� oblasti mìlo prob�hat ve dvou rovin�ch. Pøirozenì jedna z�nich byla v�robnì ekonomick� rovina. Mìlo doj�t k�restrukturalizaci ekonomiky a mìla se vytvoøit dostateèn� materi�lnì technick� z�kladna spoleènosti. Druhou rovinou byla skladba vlastnick�ch vztahù v�zemi. V�t�to atmosf�øe vznikl „prvn� pìtilet� n�rodohospod�øsk� pl�n (1949-53)“. Èeskoslovensk� ekonomice byly vnuceny nov� v�robn� �koly a to ve struktur�ch, kter� vypl�valy z�pozice Èeskoslovenska vùèi sovìtsk�mu bloku. Hodnotov� aspekty v�roby a odbytu ustupovaly pl�nov�n�, rozhoduj�c�m byly objemov� ukazatele produkce, prioritn� pro export na V�chod. Prvn� pìtiletku rozhodnì ovlivnilo založen� RVHP v�lednu 1949. Vystupòovalo rozsah militarizace ekonomiky pozici stroj�rensk� velmoci. Z�toho logicky vypl�valy vysok� �koly zejm�na pro stroj�renstv� a tìžk� prùmysl. Pl�ny se ne�mìrnì navyšovaly^xi a byly poznamen�ny rostouc�m zbrojen�m. Pro uk�zku uv�d�m n�rùst mezi lety 1949 až 1953^xii. Zbrojn� v�roba zaznamenala v�letech 1950-53 vzestup ze 100 na 453%, zat�mco u civiln�ho prùmyslu to bylo jen na 167%, objem speci�ln� (zbrojn�) v�roby byl v�roce 1953 vyšš� než celkov� stroj�rensk� v�roba v�roce 1948. Zbrojn� stroj�rensk� v�roba v�letech 1948-53 stoupla 16x na pod�l 32,3% celkov� stroj�rensk� v�roby. Pod�l zbran� na ès. stroj�rensk�m v�vozu do zem� RVHP dos�hl v�roce 1952 29%. Vojensk� è�st chemick� v�roby se zv�šila o 239%, zat�mco cel� chemick� v�roba o 94%^xiii.

V�daje na zbrojen� se za toto kr�tk� èasov� obdob� ztrojn�sobilo jen podle ofici�ln�ch v�dajù^xiv, tedy celkov� v�daje na arm�du a bezpeènost èinily 235,7 mld. Kès, tedy polovinu tehdejš�ch investic do n�rodn�ho hospod�østv�. A 20% na pøiznan�ch v�daj�ch st�tn�ho rozpoètu. Kromì toho mìl ministr obrany k�dispozici velk� tajn� fond a d�le byla øada položek civiln�ch subjektù vìnov�na rovnìž na arm�du (vyk�zan� v�daje na kulturu obsahovaly v�daje spojen� s�psychologickou pø�pravou na v�lku, bytov� v�stavba skr�vala v�sobì i stavebn� investice vojensk�ho charakteru). Investice na brann� �èely v�letech 1952-53 èinily 12,67 mld. Kè, tj. 24,8% (1952) a 34% (1953) celkov�ho objemu investic. Pø�m� investice stouply v�letech 1951-53 na 299%, nepø�m� na 207,4 mld. Kès a investice vyvolan� arm�dou v�civiln� v�robì èinily v�letech 1952 a 1953 4,2 mld. Kès^xv. Pochopitelnì, že vyspìl� èeskoslovensk� zbrojn� prùmysl musel b�t pø�èinou vysok�ch sovìtsk�ch n�rokù, kter� dlouhodobì disproporcion�lnì zatìžovaly ekonomiku.

Pøejdu k�v�sledkùm obdob� let 1949-53. Je samozøejm�, že ned�lnou souè�st� t�to etapy byla tak� struktur�ln� pøestavba vlastnick�ch vztahù v�hospod�østv�. Kapitalistick� sektor byl až na mal� zbytky pøedevš�m v�zemìdìlstv� odstranìn. Zanikla naprost� vìtšina soukrom�ch živnost� a probìhla prvn� f�ze kolektivizace zemìdìlstv�. V�roce 1953 se pod�lel socialistick� sektor na prùmyslov� v�robì 99,6%, ve stavebnictv� 99,8%, v�dopravì 100%, ve vnitøn�m obchodì 99,5% a v�zemìdìlstv� 44%^xvi. Z�hlediska prùmyslov� v�roby na poè�tku pades�t�ch byly tempa skuteènì vysok� a po zmìn�ch v�pl�nech v�roce 1951 ještì vyšš�. Bohužel šlo o preference stroj�rensk�ho, chemick�ho, kovodìln�ho, tìžebn�ho a zbrojn�ho prùmyslu. Prùmyslov� v�roba se v�roce 1953 ve srovn�n� s�rokem 1948 zv�šila o 93% (z toho v�robn�ch prostøedkù o 119% a spotøebn�ch pøedmìtù o 66%). Z�toho stroj�rensk� v�roba vzrostla 2,5 kr�t za obdob� t�to pìtiletky. Nicm�nì všeobecn� stroj�renstv� vzrostlo o 83%, zat�mco tìžk� stroj�renstv� o 222%. Poèet zamìstnancù se zv�šil z�234 na 389 tis�c^xvii. Jej� pod�l na tvorbì n�rodn�ho dùchodu vzrostl z�58,6% v�roce 1948 na 66,8% v�roce 1953^xviii. V�zemìdìlstv� pøevl�dala stagnace až pokles. Zemìdìlstv� dos�hlo v�roce 1953 n�rùstu o 17% oproti roku 1948^xix. Svou konjunkturu prodìl�valo stavebnictv�, dos�hlo n�rùstu 175%. Bylo dosaženo vysok� dynamiky hospod�øsk�ho rùstu, jehož glob�ln�m ukazatelem byl v�voj n�rodn�ho dùchodu. Ten vzrostl o 56,3%, zv�šen� varianta pl�nu však pøedpokl�dala rùst o 70%^xx.

Mysl�m si, že nebyl z�kladn� probl�m ve stroj�renstv� jako takov�m. Pøece pøedn� vyspìl� prùmyslov� zemì maj� tak� rozvinut� stroj�rensk� prùmysl. Mus� j�t nicm�nì o racion�ln� koncepci hospod�østv�. Nesm� b�t to èi ono v�robn� odvìtv� preferov�no na �kor ostatn�. Je pøece ž�douc� hospod�østv� dlouhodobì a racion�lnì finanènì rozv�jet. Bohužel v�pø�padì Èeskoslovenska tomu tak nebylo. Nesm�me zapom�nat, že koncepce èeskoslovensk� ekonomiky (stroj�rensk� velmoci a militarizace v�cem�nì vešker�ch v�robn�ch provozù) nebyla a nemohla b�t v�sledkem pøirozen�ho hospod�øsk�ho v�voje, ale n�sledkem sovìtizace vešker�ch pomìrù (vèetnì hospod�øsk�ch). Pøedevš�m ne�mìrn� pod�l zbrojen� v�tìžk�m prùmyslu zejm�na investiènì a extenzivnì byl podle mne hlavn� pø�èinou pot�ž� v�t�to koncepci ø�zen� hospod�østv�. Pochopitelnì, že zejm�na stroj�rensk� v�voz do Sovìtsk�ho svazu, kter� tvoøil asi 40% vešker�ho v�vozu, nebyl sovìtskou stranou placen penìzi. Jak jsme zjistili v�še, velmi vysok� tempa odvìtv� tìžk�ho prùmyslu byla zapø�èinìna vysok�m zbrojn�m pod�lem v�tìchto odvìtv�ch. A samozøejmì tyto tempa rùstu prùmyslov� v�roby byly vyvol�ny rozvinutou hospod�øskou z�kladnou v�minulosti, až byly vyèerp�ny tyto zdroje, hospod�østv� se ocitlo ve stagnaci poè�tkem šedes�t�ch let. Z�dalš�ch pø�èin uvedu zejm�na extenzivn� n�roènost (suroviny, materi�l, energie, mzdy). D�le byl od zaè�tku kladen dùraz na kvantitu, protože se velmi tìžko realizoval technologick� pokrok a existovala dlouhodobì n�zk� produktivita pr�ce. Na z�kladì iracion�ln� preference tìžk�ho prùmyslu klesaly, až stagnovaly odvìtv� lehk�ho prùmyslu a zemìdìlstv�.

Kolem roku 1953 existovala na trz�ch než�douc� situace. V�situaci pravidelnì rostouc�ch mezd a existuj�c�ch �spor pøi v�cem�nì stabiln�ch cen�ch panovala neschopnost spotøebn�ch odvìtv� uspokojit z�kazn�ky. Proto byl zrušen pø�dìlov� syst�m z�sobov�n� a dvoj� trh. Byl zaveden voln� trh. Nov� jednotn� maloobchodn� ceny pøevyšovaly pøibližnì dvojn�sobnì �roveò cen v�zan�ho trhu. Ve srovn�n� s�voln�m trhem byly ceny potravin nižš� o 31% a u prùmyslov�ho zbož� o 37%. Ceny dìtsk�ho textiln�ho zbož� zùstaly na �rovni v�z�n�ho trhu^xxi. Z�tohoto dùvodu komunist� provedli penìžn� reformu, chtìli t�m vyøešit v�ce probl�mù souèasnì. Redukovat obìživo za �èelem dostat pø�jmy a �spory do souladu s�trhem. Tedy omezenou nab�dku spotøebn�ho trhu. Tento akt byl zdùvodòov�n komunisty formou likvidace zbytkù buržoazie. Ironii však bylo, že reforma postihla pøedevš�m dìln�ky a inteligenci (se na �spor�ch pod�leli 41%), špièkov� dìln�ky a roln�ky (38,5%) a nejm�nì b�val� kapitalisty (7,5%) ^xxii. V�sledkem byly širok� nepokoje a represe^xxiii. Mìnov� reforma mìla i v�žn� zahranièn� dopady. Do konce roku 1954 bylo Èeskoslovensko èlenem Svìtov� banky a Mezin�rodn�ho mìnov�ho fondu. Z�kladn� povinnost� èlensk�ho st�tu MMF bylo mimo jin�, pod�vat informace o stavu hospod�østv� èlensk� zemì a projedn�v�n� pøij�man�ch mìnov�ch opatøen�. Fond po mìnov� reformì v�roce 1954 pož�dal èeskoslovenskou vl�du, aby tuto z�kladn� povinnost splnila. Èeskoslovensk� vl�da odm�tla splnit svou povinnost. V�t�mže roce bylo Èeskoslovensko vypovìzeno^xxiv. Penìžn� reforma a pot�že v�n�rodn�m hospod�østv� zpùsobily nedostatek konvertibiln� mìny nutn� v�obchodì s�kapitalistick�mi zemìmi. Režim založil nov� podnik zahranièn�ho obchodu TUZEX, kter� fungoval až do konce totality. Prod�valo se na nich zbož�, kter� na vnitøn�m trhu nebylo k�dost�n�. Zbož� bylo prod�v�no buï za konvertibiln� z�padn� mìny, nebo za tzv. tuzexov� bony, což byly penìžn� pouk�zky z�sk�van� v�Živnostensk� bance v�mìnou za z�padn� konvertibiln� mìny. To vše podle kurzovn�ho l�stku, ovšem na èern�m trhu 1 bon st�l 5 Kès. Podnik Tuzex byl zrušen po listopadu 1989, kdy byla zavedena konvertibilita koruny za volnì smìniteln� mìny^xxv .

Na�politick�m poli t�to doby mùžeme ø�ct, že se zm�rnilo politick� napìt�. Zejm�na smrt� Stalina a koncem v�lky v�Koreji. Nov� sovìtsk� veden� (Chrušèov) vyè�talo èeskoslovensk� stranì zejm�na tyto aspekty: centralismus v�hospod�østv� a disproporce v�hospod�østv� a v�soci�ln� sf�øe. Bylo rozhodnuto neodstartovat druhou pìtiletku v�roce 1954, ale nahradit ji dvìma roèn�mi pl�ny. Patøily tam zejm�na, tyto pozitivn� rysy: sn�žit tempo tìžk�ho stroj�renstv�, zbrojn� v�roby a t�mto zpùsobem podpoøit spotøebn� a lehk� prùmysl^xxvi. Zv�šit investice do paliv a energie, aby se držel krok se spotøebou ekonomiky. Spotøebn� odvìtv� byly ve špatn� kondici, bylo potøeba rozš�øit jejich nab�dku. Složit� situace byla na z�padn�ch trz�ch, kde se èeskoslovensk� produkce velmi tìžko prosazovala a za slabou cenu. È�steènì se uvolnila podø�zenost vùèi RVHP, kter� proch�zela složit�m obdob�m. Podpoøit zemìdìlskou v�robu, byly upraveny v�kupn� ceny zemìdìlsk�ch produktù, což bylo v�hodn� pro trh a jejich nab�dka se zvìtšila^xxvii. Mezi naprosto negativn� rysy hospod�øsk� politiky tohoto obdob� jednoznaènì zaøad�m zv�šen� osobn� spotøeby a životn� �rovnì pøi pravidelnì klesaj�c�ch cen�ch a pøi t�mìø stabiln�ch mzd�ch, pokraèov�n� v�koncepci ekonomiky jako stroj�rensk� velmoci RVHP. A v�neposledn� øadì v�pokraèov�n� centr�lnì ø�zen�ho hospod�østv� ^xxviii.

Pro l�ta 1956-60 byla napl�novan� druh� pìtiletka, tak� se naz�v� „dobudov�n� z�kladny socialismu“. „Soudruzi“ kladli dùraz na zv�šen� osobn� spotøeby a životn� �rovnì, jin�mi slovy o oživen� tuzemsk�ho trhu. Objevovaly se obvykl� pot�že, napjatost mezi v�robou a zdroji a napjatost mezi nab�dkou a popt�vkou na trhu spotøebn�ho zbož� ^xxix. Šlo v�podstatì o tut�ž koncepci (stejn� chyby), preference tìžk�ho stroj�renstv�, tìžk� chemie a v�razn�ch palivoenergetick�ch n�kladù. I pøi investièn� expanzi do tìchto provozù, kter� byla o 60% vyšš� než prvn� pìtiletka, chybìly finanèn� zdroje na lehk� a potravin�øsk� prùmysl. V�zemìdìlstv� se pøedpokl�dal n�rùst o 27% a zv�šen� produktivity pr�ce. Zejm�na posilov�n�m materi�lnì technick�ho vybaven� JZD ^xxx. Bylo zapotøeb� ekonomick� reformy. Takzvan� normativn� model (Nov� soustava, ø�zen� pl�nov�n� a financov�n�). Byla vyhl�šena roku 1959 a tento t�m již tehdy vedl prof. Ota Šik. Ve struènosti mìlo j�t o omezov�n� centr�ln�ch pø�kazù, zvìtšen� rozhodovac�ch pravomoc� podnikù, relace mezi rùstem produktivity pr�ce a rùstem mezd. D�le mìlo j�t o kvalitativn� aspekty v�ekonomice (zdokonalov�n� kvalita ø�zen�, techniky èi jakost v�roby). A v�neposledn� øadì podniky mìly m�t vìtš� možnost è�st� sv�ho zisku zdokonalovat v�robu, pø�padnì hmotnì motivovat pracovn�ky. Ovšem v�praxi se tato reforma prosazovala velmi tìžko, v�roce 1961 byla odvol�na^xxxi.

V�druh� pìtiletce, tedy v�letech 1956-60 se v�èeskoslovensk� ekonomice neud�lo nic pøevratnì pozitivn�ho a ani nov�ho podle m�ho n�zoru. Opìt ve znamen� vysok� extenzivn� n�roènosti (surovin, energie, mzdy, pr�mie, vysok� v�robn� n�klady). Prùmysl sice stoupl o dvì tøetiny, nicm�nì pohltil st�le velk� množstv� investic a nijak se nelepšila efektivita hospod�østv�. Roènì rostla ekonomika okolo 7%^xxxii. Velmi pomalu postupovala modernizace struktury prùmyslu a vìdecko-technick� pokrok. Je pochopiteln�, že všeobecn� opožïov�n� ekonomiky za z�padoevropsk�mi ekonomikami nutilo KSÈ k�technologick� modernizaci. Nicm�nì v�praxi prob�hala velmi obt�žnì, è�steènì tak� proto, že ve v�chodn�m bloku byl slušn� odbyt po zastaral�ch v�robc�ch. Na Z�padì se mohly uplatnit jen fin�ln� produkty, pø�padnì m�lo zhodnocen� polotovary a suroviny. Technick� rozvoj se nejl�pe realizoval v�oblasti tìžby uhl� a nerostn�ch surovin a tvorby stavebn�ch hmot. Skuteènì pades�t� l�ta z�hlediska v�voje prùmyslov� v�roby zaznamenala nejvyšš� hodnotu (index 372, pokud uvažujeme poè�teèn� stav rok 1948-100), ovšem za cenu obrovsk�ch extenzivn�ch n�kladù. Vzestup v�roby se nejintenzivnìji projevil ve stroj�rensk�m, chemick�m a gum�rensk�m prùmyslu. Zat�mco nejmenš� vzestup ve spotøebn�m, textiln�m, skl�øsk�m a keramick�m prùmyslu. Rùst v�preferovan�ch odvìtv�ch zabezpeèovala existence nov�ch prùmyslov�ch kapacit, zat�mco nepreferovan� odvìtv� využ�valy vcelku intenzivnì st�vaj�c� kapacity^xxxiii. Druh� pìtiletka je spojena združstevòov�n� zemìdìlsk� malov�roby. Pochopitelnì i tato f�ze se neobešla bez n�tlaku, i když nebyla tak drastick� jako na poè�tku pades�t�ch let. Ne�spìšnost zemìdìlsk� v�roby spoè�vala podle mì logicky v�pøeb�r�n� sovìtsk�ch zkušenost� kromì øeknìme materi�lnìjš�ch faktorù. V�podhorsk�ch oblastech byla set� pšenice nebo kukuøice, m�sto plodin, kter� tu byly pìstov�ny celou historii dø�ve (brambor, oves). Vytv�øen� velk�ch osevn�ch ploch v�nevhodn�m ter�nu, nièen� pùdy tìžkou mechanizac�, použ�v�n� prùmyslov�ch hnojiv a zdrav� škodliv�ch chemik�li�. Tyto faktory mìly tìžk� ekologick� dopady, škody, jak na majetku, tak na zdrav� obyvatel^xxxiv. Rychlejš�mu rozvoji JZD br�nil nedostatek investic a pracovn�ch sil. Zamìstnanci v�zemìdìlstv� dosahovali o tøetinu menš�ch v�dìlkù, než ostatn� odvìtv� n�rodn�ho hospod�østv�. A nav�c prodìlalo zemìdìlstv� �bytek pracovn�ch o 147% v�letech 1956-58, t�m, že mnoho roln�kù odešlo nebo ze zemìdìlstv�. Lze logicky ø�ci, že zemìdìlstv� nedok�zalo pokr�t zv�šenou spotøebu potravin a zemìdìlsk�ch v�robkù, z�toho vypl�val vìtš� dovoz tìchto komodit ze zahraniè�^xxxv.

Na l�ta 1961-65 byla napl�nov�na tøet� pìtiletka (tedy pl�n ekonomick� katastrofy). „Soudruzi“ opìt opakovali stejn� chyby. St�le mìl b�t prioritou tìžk� prùmysl. Extenzivn� zdroje byly zcela vyèerp�ny a zdroje intenzivn�ho rùstu nebyly vytvoøeny pøedchoz�m obdob�m. V�energetice byla napjat� situace, kde se opožïovala tìžba uhl�. Nìkter� nepøedv�dateln� okolnosti jako zv�šen� zbrojen� kvùli kub�nsk� krize v�roce 1962, vyostøen� situace v�Nìmecku v�roce 1961 a tak� n�sledky roztržky Sovìtsk�ho svazu s�È�nou. N�sledkem roztržky klesl export do È�ny na desetinu. Již v�roce 1961 se tøet� pìtiletka rozpadla, hospod�østv� se udržovalo operativn�mi roèn�mi pl�ny. Zimn� obdob� 1961-62 a 1962-63 byly t�mìø kalamitn�ho r�zu, t�m bylo ovlivnìno z�sobov�n� uhl�, elektøiny, železnièn� doprava. T�kalo se to tak� provozù s�energeticky n�roèn�mi stroji. Roky 1963 a 1964 vy�stily v�absolutn� pokles n�rodn�ho dùchodu. Prùmyslov� v�roba nesplnila pl�n, rostla roènì prùmìrnì 5,3%^xxxvi. V�roce 1963 n�rodn� dùchod vzrostl jen o 2,2%, v�pø�št�m roce nepøekroèil 2%^xxxvii. Dosud v�nejširš�m rozsahu se projevily bari�ry extenzivn�ho rùstu a vnitøn� pokryt� trhu. V�soci�ln� oblasti se rovnìž opakovali stejn� chyby. Soci�ln� v�daje t� doby jednoznaènì pøedstihovaly ekonomick� zdroje, stupòov�n� zamìstnanosti a extenzivn� n�roènost produkce. Dalš� velkou chybu vid�m v neust�l�m navyšov�n� zamìstnanosti v�prùmyslu pøi stagnuj�c� produktivitì pr�ce. Z�celkov� zamìstnanosti dìln�ci tvoøili nadpolovièn� vìtšinu z�celkov�ho poètu pracovn�kù, ovšem vìtšinou nekvalifikovan� a mnoho až tis�ce zbyteèn�ch zamìstnancù. To byly jevy, kter� odlišovaly Èeskoslovensko od st�tù s�tržn� ekonomikou^xxxviii.

Jak v�voj pìtilet�ch pl�nù ukazoval, hospod�østv� potøebovalo nutnì reformu. Skuteènì na lednov�m plen�rn�m zased�n� �V KSÈ roku 1965 byla prosazena ekonomick� reforma. Nejv�znamnìjš�m pøedstavitelem t�to reformy byl Ota Šik, ekonom a vysokoškolsk� uèitel. Jeho pùvodn� hospod�øsk� myšlenky mùžeme postihnout v�nìkolika z�sad�ch. Uvedu ty nejdùležitìjš�. V�podstatì šlo o doplnìn� pl�nù o trh. S�t�m, že hospod�øsk� pl�n mìl pouze smìrovat v�voj. Dosavadn� direktivn� smìrnice nahrad� ekonomick� n�stroje. Dalš� z�sadou bylo pos�lit samostatnost podnikù, aby byly odpovìdn� za jak�koliv v�sledky sv�ho hospodaøen�. Mìø�tkem �spìchu podniku nemìlo b�t plnìn� pl�nu, ale hrub� dùchod, ze kter�ho by z�visely i v�še mezd. Šlo tedy o vìtš� samostatnost podnikù a jejich zapojen� do tržn�ho prostøed�. Ovšem nejdùležitìjš� byla ta skuteènost, že všechny tyto reformn� kroky vyžadovaly liberalizaci politick�ho syst�mu. Tuto myšlenku Ota Šik zdùraznil na sjezdu KSÈ v�èervnu 1966. Nicm�nì tvùrcùm reformy se nepodaøilo prosadit sv� stanoviska centr�ln�m instituc�m, hlavnì vedouc� �lohu strany v�ø�zen� hospod�østv� ^xxxix.

Až po obmìnì politick�ho veden� KSÈ v�lednu 1968 dostala reforma Šikova t�mu prostor. A to v�r�mci n�rodohospod�øsk� è�sti Akèn�ho programu KSÈ. Šlo v�podstatì o prvky z�roku 1965. Tedy prosadit do ekonomiky principy podnik�n�, ekonomickou efektivnost v�roby a služeb. Vytvoøit podm�nky pro soutìž hospod�øsk�ch subjektù na svùj vlastn� �èet. Z�toho vypl�vaj�c� odpovìdnost tìchto podnikù za sv� ø�zen�. Obst�t na trhu znamenalo zkvalitnit a zefektivnit v�robu, racion�lnì investovat tam, kde je re�ln� ekonomick� n�vratnost. V�tomto ekonomick�m prostøed� samozøejmì podniky by musely m�t demokratick� org�ny. Mìly by vymezen� pravomoci samostatnì rozhodovat v�oblasti ø�zen�. Za to by byli odpovìdni a jmenov�ni øeditel� a vedouc� pracovn�ci podniku. Protože šlo o tržnì socialistickou reformou, tito reform�toøi uzn�vali tak� roli st�tu jako regul�tora tržn�ho mechanismu, aby st�tn�mi regulacemi zabraòovali potenci�ln�m tržn�m støetùm. Profesor Šik pøedpokl�dal tak� jistou m�rou nezamìstnanosti, øešil by ji spoluprac� st�tù s�podniky. Na poli zahraniènì obchodn�ch vztahù by se spolupracovalo jak se st�ty RVHP, tak s�kapitalistick�mi zemìmi. V�dubnu 1968 byl Ota Šik jmenov�n m�stopøedsedou vl�dy pro rozv�jen� hospod�øsk� reformy ^xl. Domn�v�m se, že kl�èov�m �kolem (c�lem)bylo reformovat socialistickou centr�lnì ø�zenou ekonomiku v�socialistickou tržn� ekonomiku takov�m zpùsobem, aby co nejm�nì deformovala ekonomick� subjekty (podniky, spotøebitele) v�jejich ekonomick�ch rozhodov�n�ch a motivac�ch. D�le samozøejmì vytv�øet zdroje rùstu, nebo kde nejsou zdroje, nemùže ekonomick� rùst vùbec prob�hat. Mìli na mysli m�ru akumulace kapit�lu. Nicm�nì, dospìlo se k�pøesvìdèen�, že ekonomice nechyb� zdroje, n�brž stimuly ^xli.

Osobnì si mysl�m, že Šikova ekonomick� reforma skonèila 21.8.1968, protože n�sleduj�c� pokusy pokraèovat v�reformn� politice byly nere�ln�. Postupnì všechny reformn� prvky byly z�ekonomiky odstranìny. Osud reformy po okupaci Èeskoslovenska se pohyboval v�rozporu, nebo uspokojit požadavkùm Moskvy znamenalo likvidaci reformy. Pod sovìtsk�m tlakem byla ekonomick� reforma postupnì likvidov�na. V�dubnu 1969 byl Alexander Dubèek v�èele �V KSÈ vystø�d�n Gust�vem Hus�kem. Zaèalo obdob� politick� normalizace, tedy, obdob� n�vratu do norm�ln�ch (pøedreformn�ch) pomìrù. Souè�st� byly politicky motivovan� k�drov� zmìny. V�ekonomick� vìdì pøevl�dlo dogmatick� myšlen�. Byl vyhl�šen konsolidaèn� hospod�øsk� program (dvoulet� pl�n do roku 1971) a pø�prava na p�tou pìtiletku. Kter� si kladl za c�l obnovit centr�lnì ø�zen� hospod�østv�, ale souèasnì pokraèovat v�pozitivn�m trendu �hospod�østv�, protiinflaèn� politikou (�tlumem rùstu pø�jmù populace, stabilizace cenov� hladiny a zv�šena spotøebn� v�roba), zlepšen�m zahranièn�m obchodem a zv�šenou bytovou v�stavbou ^xlii.

Pokud shrneme obdob� ètvrt� pìtiletky (1966-70) v�ÈSSR, pøesvìdè�me se o celkovì pø�zniv�m hospod�øsk�m a soci�ln�m v�voji. Tempo rùstu ekonomiky se bl�žilo dynamice dosahovan� za druh� pìtiletky. N�rodn� dùchod v�t�to pìtiletce rostl 8% roènì. Prùmyslov� v�roba vzrostla o 38,8% pøi produktivitì pr�ce 29%. Dynamicky se rozv�jel chemick�, skl�øsk� i polygrafick� prùmysl. Po �tlumu z�dø�vìjš�ch let se oživila investièn� aktivita. Kladn�m jevem se stal trval� vzestup zemìdìlstv� (zemìdìlsk� v�roba dos�hla rùstu 27%). Rostla v�ha v�roby spotøebn�ho zbož� i terci�rn� sf�ry. Osobn� spotøeba se zvyšovala 5% roènì^xliii.

Pø�lohy

Produkce vybran�ch odvìtv� na osobu v�letech 1937-38^xliv.

Z�tìchto statistik je zøetelnì vidìt n�sleduj�c�. Èeskoslovensk� ekonomika skuteènì patøila mezi pøedn� prùmyslovì vyspìl� zemì. Zejm�na pak v�oblasti obuvnictv� se d� hovoøit o svìtov� velmoci.

Dom�c� produkt vybran�ch st�tù za roky 1929 a 1937^xlv .

Tato tabulka zn�zoròuje situaci nìkter�ch evropsk�ch zem� pøed n�stupem velk� hospod�øsk� krize, d�le st�ty, kter� velmi tìžko øešili tuto situaci (ÈSR, Francie). D�le pak ekonomiky, kter� se vr�tily do ekonomick�ho rùstu (Nìmecko, Velk� Brit�nie). A v�pø�padì ÈSR, zaost�v�n� za ekonomikami,kter� pøed kriz� vykazovaly slabš� statistiky než ÈSR (Rakousko, Finsko).

V�voj prùmyslov� v�roby v�protektor�tu^xlvi.

O prùmyslov�m v�voji v�nacistick� v�leènì ø�zen� ekonomice èesk�ch zem� hovoø�m v�èl�nku. Podle m�ho n�zoru stoj� za povšimnut�, trval� rùst prùmyslov� v�roby a souèasnì trval� pokles produktivity pr�ce. Nikdy se nedostala na pøedv�leènou, è�steènì z�dùvodu, že nucen� pr�ce m� horš� v�sledky než pr�ce v�svobodnì tržn�m prostøed�. D�le zamìstnanost v�prùmyslu kromì kr�tkodob�ho poklesu rùstu (l�ta 1941-42) vykazovala dlouhodob� rùst.

Prùmìrn� roèn� tempo rùstu n�rodn�ho dùchodu ÈSSR za l�ta 1956-1970 (v %)^xlvii.

Tato tabulka ukazuje vysok� rùst v�50. letech, kter� byl d�n pøedevš�m specifickou strukturou ekonomiky a specifickou povahou nutn�ch vstupù. 50. l�ta byla dobou rozmachu tìžk�ho prùmyslu, kter� potøeboval množstv� nepø�liš kvalifikovan� pracovn� s�ly, velk� množstv� energie a mìø�tka �spìchu byla sp�še kvantitativn�: množstv� vyprodukovan� oceli. Když byl tento typ rùstu vyèerp�n, dostavily se probl�my.

Prùmìrn� hrub� mzda v�jednotliv�ch odvìtv�ch (v Kès): ÈSSR^xlviii

Zde je vidìt v�pø�jmov� oblasti jednoznaèn� preference dìlnick�ch, pøev�žnì nekvalifikovan�ch profes� na �kor školstv� a zdravotnictv�. A v�neposledn� øadì neuspokojiv� situace v�zemìdìlstv�, hromady odchody, mzdov� n�rùst až v�druh� polovinì šedes�t�ch let, d�ky lepš�c� se situaci.

P�r slov z�vìrem

V�t�to pr�ci jsem si kladl za c�l popsat typick� rysy centr�lnì ø�zen�ho hospod�østv�. Prok�zat jej� neschopnost. A to z�hlediska, jak konkurovat z�padn�m kapitalistick�m ekonomik�m, tak realizovat efektivn� reformy sv� hospod�øsk� politiky. �vodem jsem se struènì vr�til k�èeskoslovensk� ekonomice prvn� republiky, abychom si pøedstavili, v�jak�m v�choz�m stavu bylo èeskoslovensk� hospod�østv� po druh� svìtov� v�lce, nebo v�letech 1945-48 se hospod�østv� vr�tilo na �roveò z�roku 1937. Pot� byla hospod�øsk� politika vytv�øena komunistick�m režimem podle sovìtsk�ho dikt�tu. V�ekonomick� doprov�zena všemi typick�mi rysy tohoto syst�mu, to znamen� likvidace (zn�rodòov�n�) vešker�ho soukrom�ho hospod�østv�, kolektivizace zemìdìlstv�. Hospod�østv� byla vnucena sovìtizaèn� militaristick� tendence, kter� rozhodnì nebyla v�sledkem pøirozen�ho hospod�øsk�ho v�voje. Byly typick� nepøimìøen� vojensk� v�daje ve vìtšinì odvìtv�. Kde pod�l zbrojn� v�roby v�každ�m tomto odvìtv� byl disproporcion�lnì vysok�. V�zahraniènì obchodn� oblasti byly uzavøeny dohody se Sovìtsk�m svazem, kde bohužel nešlo o tržn� v�voz a dovoz, ale pouhou natur�ln� v�mìnu zbož�. V�z�padn�m svìtì se èeskoslovensk� v�voz prosazoval podle odhadù maxim�lnì 3-5%. Prvn� pìtilet� pl�n mìl velmi vysokou dynamiku rùstu, ovšem s�obrovsk�mi extenzivn�mi n�klady a s�existuj�c�mi zdroji z�doby pøed n�stupem komunistù k�moci. Klesala konkurenceschopnost produkce vùèi vyspìl�m ekonomik�m, èi pomal� rùst technick�ho pokroku. Obrovsk� rùst zamìstnanosti v�preferovan�ch odvìtv�ch, pravideln�ch rùst mezd pøi t�mìø stabiln�ch cen�ch bez ohledu na v�konnost hospod�østv� èi produktivitu pr�ce. Z�mìrnì jsem pojmenoval negativn� rysy t�to koncepce hospod�østv�, kter� vedly k�dlouhodob�mu zaost�v�n�. Až se vyèerpaly zdroje, pøišel �padek a stagnace na zaè�tku šedes�t�ch let. V�polovinì šedes�t�ch let se utv�øela ekonomick� reforma socialismu pod veden�m profesora Šika. Jejich koncepce chtìla zkvalitnit a zefektivnit hospod�østv�, nicm�nì byla to pouze snaha o kombinaci pl�nu a trhu. Motivovat zamìstnance, vytvoøit nez�visl� podnikov� rady pracuj�c�ch atd. Ovšem tyto reformn� kroky potøebovaly liberalizaci politick�ch pomìrù. Proto tento pokus o reformu se zaèal aplikovat až v�Dubèekovì veden�. Nicm�nì, tuto reformu zastavila okupace Èeskoslovenska vojsky Varšavsk� smlouvy. Šikovu reformu v�r�mci komunistick�ho v�voje hodnot�m pozitivnì z�pohledu promìn direktivn�ho ø�zen� hospod�østv�. Ètvrt� pìtilet� pl�n (1966-70) vr�til ekonomice ztracenou dynamiku, d�le se zlepšily opom�jen� odvìtv� (zemìdìlstv�, služby, lehk� prùmysl). Ovšem z�hlediska udržitelnosti takov� reformy ve svobodn�m politick�m syst�mu nesouhlas�m. Šlo pouze o reformu socialistick�ho hospod�østv�, m�t produktivnìjš�, konkurenceschopnìjš� hospod�østv�. Toto shrnut� konè�m n�zorem, že socialistick� centr�lnì ø�zen� hospod�østv� nelze reformovat z�dùvodu likvidace sv� direktivn� podstaty.